V začátku roku vypadalo, že vše je na dobré cestě. Forestík po ukončení chemoterapií vše krásně zvládal, užil si nádherou zimní dovolenou, kde si Forest i Gump užívali sněhu a zimních radovánek. 

Bohužel koncem ledna se Forestíkovi vrátila rakovina a začaly opět chemoterapie, které už nezvládal s takovou lehkostí jako dříve. Bylo již více dnů, kdy mu nebylo úplně nejlépe, tak úžasná paní doktorka Musialková z Neovetu vymýšlela různé nové protokoly. Nebylo mu úplně zle ale třeba jeden den v týdnu více poléhával a nebyl tak veselý. Pořád to nebyl stav to vzdát, pořád měl krásný a šťastný život v naší rodince. Užíval si aktivní víkendy a my si nastavili, že musíme využít každou minitu kdy tu bude s námi. Ještě koncem dubna jsme byli na oblíbeném výcvikovém táboře na Slunečnici, kde se choval jako úplný profík, můj nej parťák a spokojený PAN PES.

Zlom nastal v polovině května, kdy mu bylo spíš hůř než lépe, chemoterapie přestaly zabírat a možná mu bylo i zle z množství léků, které bral. Nebudu tu dlouze psát jak dny vypadaly, myslím, že každý kdo přišel o člena rodiny to zná, ale prostě 24.5.2018 jsme se rozhodli, že ho pošleme do nebíčka za Aishinkou.

Aby se vše netočilo jen kolem Forestíka, tak si Gumpík na operované nožce po vazech spřetrhal menuskus. Koncem dubna byl na operaci a rozhodli jsme, že ho při jedné narkoze necháme vykastrovat. Ted po více než půl roce absolutně nelituji, stal se z něho daleko klidnější pejsek, tak doufám, že jeho hyperaktivita ustupuje a nebude mít kvůli ní další úraz.

 

Tvorba www stránek zdarma Webnode