Salaší nemoc

 

 

Berňáčci jsou nádherní a nežní medvědi, skvělí společníci a oddaní kamarádi - prostě do jejich vzhledu a úžasné povahy jsem se zamilovala a doufám, že na celý život. 

 

Jako člověk postižený salašem jsme nezůstali jen u jednoho, máme dva a nikdy bych nechtěla jinak. Má to obrovské výhody, jak pro ně, tak pro nás. Oni nejsou sami a vše dělají společně a my máme lepší pocit, když víme, že jsou dva a nenudí se :-) O dvojnásobné salaší lásce ani nemluvě :-)

 

Něco málo o mě - když jsem byla ještě zdravá a nepostižena salašem :-)

Od mých 9-ti let jsme měli krásnou krátkosrstou jezevčici Pegynku, která umřela v  nádherných 16 letech. Když jsem se osamostatnila, tak jsem si pořídila kočičky - černého Bertika a mourovatou Cecilku. Oba byli nalezenci a bohužel jejich zdravíčko jim nedovolilo se mnou být dlouho. Cecilka umřela ve čtyřech letech na selhání ledvin a Bertíček, byť jsem mu skoro dva roky píchala inzulin, podlehl cukrovce. Zařekla jsem, že nějakou dobu žádné zvířátko nechci, ta ztráta hrozně bolí. Šel čas a já si nějak na život bez zvířete zvykla a spíš si užívala věčné naklizeného bytu bez chlupů, bez tlapek na kuchyňské lince, bez chlupů na bílé sedačce apod. 

 

Pak jsem se nastěhovala k Aishince :-) A co vám budu povídat - po měsíčním denním vytírání (protože Aishinka mohla všude), po několikrátedenním převlíkání (protože Asihince nevysvětlíš, že skákat se nemá a slintat už vůbec ne), po věčném nakupování legín a punčoch (protože Asihince nevysvětlíš, že nemůže skákat, když má radost a udělat drápkem dirku), po věčném vonění Asihinky Coco Chanelem (protože nezvyklá na psa mi první dny smrděla), po věčném třídění oblečení na psí a nepsí (teď už mám vyhrazenou skřín na psí), po věčném uklízení věcí na zahradě (protože Aishince nevysvětlíš, že všechno má své místo)  jsem si řekla dost :-)  Byť se snažím mít uklizeno, doteď mi známí říkají, že jsem magor, ale co, ono se to přece nezblázní a hodnoty jsou jinde - teď jsem maximálně šťastná, když za mnou s radostí přiběhne až do kuchyně, vyskočí na mne a slastně si užívá drbání. No a co,  že jsem celá špinavá a oslintaná, že je barák od tlapek, všude chlupy a poházené věci, které lítají nad veselým vrtěním ocásku - prostě no a co -  ten pocit se salašem ti nic nenahradí :-)